BLOG JE V ABSOLUTNÍ PŘESTAVBĚ...





Hranice 18+ - mladší na vlastní zodpovědnost a újmu.
Jedním z námětů tohoto blogu je yaoi.
Sprosťárny, věci pro někoho nechutné až urížející, vulgarismy atd.


Úchylové, yaoističky, dlaždici, čtenáři a milovníci neobvyklým paringů, jsou zde vítáni. ^^

Oznámení pouze pro kopírovací zabedněnce bez originality na něco vlastního: jestli někde objevím něco odtud BEZE ZDROJE, tak si mě nepřejte, zmrdi. :3






Září 2013

Dead Or Alive

7. září 2013 v 19:15 Kapitolovky

Existence jako členové The Cutters, TNT, Zodiac či Dragon Void jsou už zcela běžné. Naopak lidé se začali dělit na dvě skupiny a člověk, u kterého se vyjímečné schopnosti projeví, se dostává mezi ty štastné. Lidé sílí a technologicky své schopnosti vylepšují a generace stáří Sylvie či Traceho se začínají stávat odpadem. Nové šílenství vypukne zrozením DOA (Dead Or Alive): bizardní krvavé hry - zápasů bez limitů, kde tihle lidé, zcela dobrovolně, bojují mezi sebou v prostorách podsvětí. Cora - Sylvie, která je největším potemnělcem podsvětí je nyní sice zastíněná tou novotou mladších, ale i tak si nevědomě její stará publicita získá svůj zájem u nynejšího zřizovatele téhle hry a lidé, kteří s ní mají něco společného, jsou chtě nechtě zapojováni do hry. Nikdo z nich ale nebojuje pro život nebo svobodu, ale pouze pro hrdost. Snaží se využít tenhle lidský rozmar ke znovu získání svého místa v Lindsey Onse. Nikoho nebudou šetřit, protože jen oni znají bolest, kterou ty schopnosti nesou.

100% Playboy

7. září 2013 v 19:07 Kapitolovky

Středoškolák Daisyo má jeden takový nehezký a pro mnoho lidí nepohodlný koníček: znásilňování chlapců ve své škole. Díky vlivnosti jeho rodičů na školu si na něj nikdo netroufne, jeho sebevědomí roste, ale tak i nenávist ostatních k němu. Jednoho dne se v jeho třídě začalo mluvit o příchodu nového studenta a Daisyo se na něj neskutečně těšil. A rozhodně nebyl zklamaný.

MSP

7. září 2013 v 19:05 Kapitolovky

Někdo ve městě, kde žila, probudil odporné prokletí. Každý, kdo má ve svém srdci bolest a své tělo zraněné, má náhle, když se dostane do situace, kdy umírá, šanci na "znovuzrození". Když zemře a znovu se probudí jeho fyzické utrpení zmizí, ale s tím přijde i noční prokletí. Příběhem se nepotáhnout žádné složité a hluboké zápletky, ale naopak se soustřeďuje na pocity hlavních postav. Sleduje se jejich denní a noční život, jejich vztahy s ostatními, a jak se se svým novým já potýkají.

Scorpions

7. září 2013 v 19:03 Kapitolovky

V jednou zařízení jsou drženy mimozemské potvůrky, které sice vypadají, jako lidé, ale jsou něco jiného. Něco víc. Jejich vnitřní stavba je odlišná, tak jako způsob jejich myšlení, když nejsou vychovávány, jako lidé. Říkají jim Teify a lze je přimět k poslušnosti jen pomosí speciálních náramků nazvaných Taa´rlo. V sektoru S, tam, kde už zdánlivě není Teifám pomoci, byl proveden mocný teroristický útok a během několika hodin, byli všechny Teify ukradeny. Otázkou zůstává, zda opravdu není možné Teifám věnovat úplnou svobodu, nebo jsou to jen zbraně určené do války.

UGP

7. září 2013 v 19:02 Kapitolovky

U.G.P je přísné tajná organizace, ale jejich zevnější služby zná celý svět. Fungují na principu "neviditelného bodyguarda" se speciální možností, kdy ochraňovaný - klient - dostane od "firmy" mobil, kterým může svého ,,G" kontaktovat a svěřit se mu. Nikdy se nedozví, kdo jeho ochránce je a byl, i když je to obvykle osoba v jeho okruhu známých.

The Scribes

7. září 2013 v 19:01 Kapitolovky

Zdánlivě neměla talent, ale stala se jednou z nejlepších tanečnic. Ta crew byla ve městě legenda. Celé dva roky je mohli fanoušci vidět na place a jejich oponenti ze stínů záře reflektorů. Pak se stala nehoda a skupina se rozpadla. Katja kvůli zranění, které je ale dávno zahojené, čtyři roky netancuje. Jednou se přímo před ní objeví temperamentní mladík, který je pevně odhodlaný překonat The Legends. Katja mu pomůže dát dohromady crew, kterou sama začně tvrdě trénovat. Brzy to ale začně brát sama vážně.

Carmine RN

7. září 2013 v 18:20 Jednorázovky

Nicolas je někdo, kdo má všechno a může mít ještě víc. Přesto je tato osoba pro svou důvěřivou osobnost stále jen zraňována. Po dni, kdy Nick zažil dosud nejhorší rozchod, se ho kolega z práce rozhodne vzít do jednoho klubu pouze pro gaye. Úmyslně vychytal zrovna chvíli, kdy vystupovala skupina chlapců zvaná IWADE. Všichni byli krásní a jejich hlasy byli božské. Přesto měl Nick oči jen pro jednoho... Jeho vlasy byly dlouhé a karmínové barvy. Jeho zelené oči se co chvíli povýšeně zahleděly do publika. Nick jím byl okouzlený. To ale v té chvíli netušil, jak bude touhle osobou ponížen a jak moc ho bude chtít dostat.

Lone Wolf RN

7. září 2013 v 18:17 Jednorázovky

Devatenáctiletý Andy, který nezná nic jiného než drogy, cigarety a alkohol a žije hlavně sexem, je po rozvodu rodičů, nucen žít s novým otcem. I po nehodě jeho matky, se s ním rozhodně zůstat, i když Andy Daniela absolutně neuznává. Jednou to v klubu zase přežene, ale dostává se mu pomoci od záhadného muže Kaina, který zná jeho jméno. Zdánlivě to vypadá, že se bude vždy držet dál, od nějakého většího vázání s lidmi, a tak Daniel a Kain uzavírají sázku: kdo dřív rozehřeje Andyho srdce a dokáže jeho život navést k lepšímu?

Dolphin RN

7. září 2013 v 18:10 Jednorázovky

Nadaný uznávaný chlapec, který sní o kariéře skladatele soundtracků k anime a nenadaný neuznávaný chlapec, jehož jediná zábava je kazení snahy o dobrý debut nadaného chlapce. Tihle dva se navzájem nesnáší a noční můrou je pro ně spoluprace. V tomhle případě spolupráce na Ostu pro anime Dolphin.



Dolphin

7. září 2013 v 16:48 Jednorázovky

,,Trochu to otoč... Ještě kousek... Jo, takhle je to ok." ozýval se z jedněch otevřených dveří panovačný hlas.
,,Fajn, teď ty dráty. Dejte je sem, tam by překážely. Kde je ten pult?" parta studentů zrovna procházející okolo se před nimi zastavila a zvědavě nakoukla dovnitř. Uvnitř místnosti byl ředitelův syn a za pomoci otcových podřízených si zařizoval ve škole vlastní studio. Když to uviděl vysoký černovlásek s obroučkovými brýlemi jen si nabručeně odfrkl, oddělil se od skupiny a bezeslova neslyšně odcházel.
,,Závidím mu, má to všechno jen pro sebe."
,,Musí bejt výhodný bejt syn ředitele." bavil se mezi sebou hlouček zvědavců. Jedna z dívek se zasmála.
,,Dobře, je ředitelův syn a je taky dost oblíbenej, ale když už soukromý studio, tak pro někoho, kdo ho umí používat. Že jo, Kime?" otočila se za sebe, ale jmenovaného chlapce neviděla.
,,Zase zdrhnul, vážně ho nemá rád..."

Kim si to zatím rázoval chodbou. Bylo už pozdě a tuhle dobu už nikdo školní studia nepoužíval. Kim zašel do svého oblíbeného a tiše za sebou zavřel. Pro sebe se usmál, když rozsvítil světlo. Miloval místa, která byla plná hudebních nástrojů, pomůcek a přístrojů pro hudbu. Byl sice na umělecké škole, ale nic jako zpívat nebo bavit lidi neuměl. Za to uměl hrát až na překvapivě hodně druhů nástrojů a nejlépe z nich na bicí. Spustil hlavní počítač a postupně pak zapojoval a zapínal vše v místnosti. Byl fanoušek anime a naprosto ho uchvacovaly jejich soundtracky. A vždy byl jeho sen vytvořit výborný Ost pro anime a uchytit se. Zasedl ke stolu, kde byl hlavní počítač a ze šuple vyndal několik čistých papíru s prázdnými notovými řádkami. Cvaknul propiskou a začal psát noty, jež mu v hlavě hrály už od rána. Když dopsal v hlavě se mu vynořila další. Sepsal ještě dalších deset skladeb. Po té desáté vzdychnul a sesul se na židli. I když slýchával věci, jako "klenot akademie Verga", nebyl si svou prací pořád jistý. Potřeboval někoho, kdo by mu řekl, které jsou dobré nebo zda jen už netvoří nudné melodie. Skoro po třech letech skládání na akademii začal ztrácet jistotu jestli dělá něco dobrého. Z myšlenek ho vytrhl čísi hlas. Napřímil se v židli a chystal se osobu osočit. Byla ale rychlejší.
,,Takže seš tady, shání tě otec." řekl dlouhovlasy blonďák stojící mezi dveřmi.
,,A poslal za mnou tebe? To nezačíná moc vesele." zabručel tiše Kim a zvednul se. Než ale stihl zareagovat, mladý Verga stál těsně vedle něj, až se skoro dotýkali obličeji a jedním očkkem četl z papírů poházených po stole. Aniž by se, jako vždy, Kim staral o Teseovu pozici, připlácnul mu svou dlaň na obličej a odstrčil ji pryč od sebe.
,,Jdi se inspirovat prací někoho jiného, pitomče." složil popsané papíry na hromádku a uložil je do desek, které měl ve své tašce vždycky s sebou.
,,Co je furt, děláš noty, jak kráva mlíko. I kdybych ti vyfoukl jeden nápad, uděláš novej." nafoukl se druhý chlapec a probrábl si vlasy.
,,To si myslíš, že je to tak jednoduché? Naivní prachatej blondýne." odsekl Kim, vzal svou tašku a odcházel. Takhle to bylo vždy, když na sebe narazili. Už v prváku si nepadli do oka a od té doby zatímco Kim se snaží Teseovi vyhýbat, hledá Teseo každý den příležitost, aby Kima mohl otravovat v jeho snažení.
,,A proč jdeš vlastně se mnou?" zabručel Kim a hodil na Tesea zpod svých brýlí jeden ze svých vražedných výrazů.
,,Že ty máš ty brejle jen proto, aby si mě nezabil těma leiserovýma očima?" s trochou respektu se od něj Teseo odsunul. ,,No víš, mě otec řekl, že se mám s tebou vrátit. Asi něco plánuje. Mám tam zas tu svoji buzničku, ten sentimentální gay."
,,Nemluvíš o svym otci moc hezky na to, že sis tu ještě dneska zařizoval osobní studijko. Co je špatnýho na tom se lišit? Idiote, vážně tě nemusim, nemluv na mě." zavrčel Kim. Teseo se naštvaně zamračil a jedním pohybem přirazil Kima ke zdi. Ten jen bolestně vydechl a zlostně skřivil obličej.
,,Co to má bejt? Pusť mě." zasyčel. Teseo po jeho slovech stisk ještě zesílil. Kim s sebou překvapeně cuknul, když se Teseův obličej dotkl jeho levé tváře a jazykem se mu začal štourat v uchu.
,,Co- Okamžitě přestaň! Vergo! Hlavně, někdo to uvidí!" snažil se nekřičet Kim. Pokoušel se Tesea odstrčit, ale byl nečekaně silný. Jasně v uchu cítil Teseův jazyk. Jeho ruka po chvíli vystřelila, aby zabránila blížícímu se vzdechu. Teseo najednou přestal a dal svůj obličej před jeho. Vítězně se na Kima šklebil.
,,Měl by sis dávat pozor na svá slova, Douglasi. Taky tě nemám rád, ale máš štěstí, že mně a otci přídeš tak zajímavý, jinak bys odsuď letěl už v prváku." zašeptal, pak Kima pustil a narovnal se.
,,Tak to je." ještě dodal nahlas a pak se až k ředitelovi kanceláři vzájemně ignorovali, i když mu Kim v duchu nelítostně nadával. Když po vyzvání vešli dovnitř, všiml si Kim muže sedícího v křesle u okna.
,,To je on, Ohno?" promluvil a skenoval Kima pohledem. Kim začal z jeho pohledu nervóznět, nevěděl, kdo to je a ani se mu nelíbil.
,,Keiji, zíráš na něj, jako bys ho chtěl přinejmenším sežrat." řekl na jeho adresu zcela neformálně ředitel Verga. Pak se na Kima pousmál.
,,Omlouvám se za něj. To je Onma Keiji. Už jsi o něj slyšel, bude mít na starosti váš debut." řekl a založil si na stole ruce. Druhý muž vstal z křesla a natáhl ke Kimovi ruku.
,,Těším se na naší spolupráci, Kime." usmál. Kim nabízenou ruku přijal a nechápavě hleděl z jednoho na druhého. Teseo nerozuměl o nic víc.
,,Ale proč teď? Zkoušky a debut jsou až ve čtvrťáku..." Kimův pohled zalétl k řediteli. Onma překvapeně pustil jeho ruku a obrátil se k němu též.
,,Copak jsi jim to nevysvětlil?" povzdychnul. Verga se zasmál smíchem, který se Kimovi, a i soudě podle Teseova výrazu, ani jednomu nelíbil.
,,Je to jednoduché. Všiml jsem si tvého talentu, Kime Douglasi a rozhodl jsem se, že do konce roku, tedy za tři měsíce budeš mít společně debut s mým synem."
,,Počkej, otče! Nemůžeš to rozhodnout jen tak za mě!" vložil se do toho Teseo a rukama se zapřel o jeho pracovní stůl.
,,Pane řediteli, omlouvám se, ale chci odmítnout. Rád bych za rok dělal vlastní práci." odvrátil pohled Kim. Teseo se na něj krátce zadíval, pak ale pohled stočil zpět k otci.
,,Přesně, jak říká. Není možné, abych s někým jako je on mohl spolupracovat!" křikl mu drze do obličeje. Starší Verga ale neztrácel svůj klid.
,,Ale je to možné a bude to tak. Režisér anime Dolphin, na který má soundtrack být, tedy Onma Keiji, vám řekne detaily a za tři měsíce mu vytvoříte odpovídající hudbu."
,,A když jeden nebo oba odmítneme?" zeptal se přidrzlým tónem Teseo a čekal na otcovu reakci. Kim mu trošku záviděl tu odvahu, sám radši mlčel a čekal, jak se tahle nepříjemná situace vyvrbí, i když si spolupráci s Teseem přál snad ještě míň než on.
,,Tak vás oba vyhodím ze školy." řekl klidně. Na Teseově tváři se objevil úšklebek. Kimovi to okamžitě došlo. Teseovi byla škola ukradená, nezáleželo mu na tom, jestli v ní bude nebo ne. Ale pro Kima to bylo něco úplně jiného.
,,To je všechno? Tak fajn, teda nás vy-" začal Teseo, ale překvapeně zmlkl, když ho Kim chytl za paži a táhl od stolu.
,,Rozumím." řekl a dlaní zacpal Tesovi pusu, který se nadechl, aby znovu něco řekl. Kim se pak obrátil na režiséra.
,,Také se těším na naši spolupráci, pane Onmo" nasadil úsměv a odstrčil Tesea stranou.
,,Bohužel mám následující dny málo času, můžeme tedy detaily probrat E-mailem? Dám vám i telefonní číslo." řekl a z kapsy vyštrachal svůj na pohled, už hodně starý mobil. S režisérem Onmou si vyměnili čísla a E-maily a pak už jen Kim znovu popadl Tesea a táhl ho z místnosti.
,,Tak mi prozatím jdeme, nashledanou." usmál se Kim mile, zatímco vystrkával Tesea ze dveří. Když se za nimi zavřely, blondýn se roznadával.
,,Kurva, jdu tam zpátky. Tohle mu dám sežrat. Není možný, aby-" byl znovu přerušen. Z pravé strany mu na tvář přilétla nečekaná facka.
,,Au! Co-"
,,Drž hubu a dělej, co máš! Já se kvůli tvýmu egu nenechám vyrazit, debile!" křikl na něj Kim s hlavou skloněnou k zemi. Pak se obrátil a co nejrychleji utíkal chodbou pryč. Co nejdál od něj. Někam, kde se mohl uklidnit. Prostě jen doufal, že se Teseo neotočí a neskončí tak ty dva dlouhé a těžké roky nazmar...

,,Takhle se naštvat... To k němu nesedí." mnul si Teseo dotčeně tvář, když procházel pomalu chodbou, kterou před tím utekl Kim. Přemýšlel nad Kimovým posledním výrazem.
,,Vážně brečel?" mumlal si pro sebe, a než si to uvědomil stál před studiem, kde Kima našel. Zacukalo mu v obočí, když pohlédl na dveře, na nichž byla cedulka s nápisem "Studio 6". Zatnul pěst a praštil do nich pěstí.
,,Co kurva jsem? Nějaká pošahaná zamilovaná blbka z mangy?!" vzal za kliku a vešel dovnitř. Vítr z otevřeného okna mu k nohám přivál list papíru. Špičkou boty ho zachytil a poté zvedl. Byl popsaný notami a po okrajích byly načmárané nějaké poznámky. Hned poznal, že je to Kimova práce. Zrak mu padl na klávesy vedle. Kimovu skladbu položil před sebe na klávesy a zapnul je. Hrát na klávesy bylo jediné, co uměl, proto nechápal otcův plán. Bylo mu jasné, že jediné, co bude po další tři měsíce dělat, bude sledování, jak Kim tvrdě pracuje a on mu bude akorát překážet a Kim se bude smát jeho neschopnosti. Tak ho všechno kolem Kima štvalo, ale stále jeho práci musel sledovat. Položil prsty na klávesy a začal hrát Kimovu skladbu. Byla nádherná.

Když brzo ráno, jako obvykle přišel do studia Kim, našel na klávesách spícího Tesea. Docela ho to překvapilo. Když si ale všiml své skládby vedle jeho hlavy, sroloval portfólio, které držel v ruce a bezcitně jím Tesea praštil. Teseovi oči se rázem otevřely a spatřily Kima. Napřímil se v židli a zlostně na něj pohlédl.
,,Hele, tohle přeháníš." zavrčel, Kim ale pořád neztrácel svůj klidný výraz.
,,Říkal jsem si, co by tu blonďatá ulejvačka, jako ty mohla dělat." řekl chladně, vzal svou skladbu z kláves a založil si jí do desek. ,,A ona tu hraje cizí noty." odfrkl a podal mu portfólio.
,,To mi včera poslal Onma, všechno, co potřebujeme vědět, tak jsem to vytiskl. Prý mi ještě během dneška pošle neozvučený trailer." Teseo je od něj převzal a nezaujatě si začal prohlížet stránky.
,,A... tvůj tatík po režisérovi posílá vzkaz, že pokud uvidí jen náznak nespolupráce, oba letíme. Takže buď tak laskav a alespoň spolupráci předstírej. Na konci taky budeš mít užitek, tak si nemáš na co stěžovat." řekl Kim a sednul si k hlavnímu počítači. Sám už si všechno k anime, co mu Onma poslal, přečetl, takže se chystal začít s tématy charakterů postav, což bylo to nejtěžší, protože si ty postavy mohl jen představit podle popisu a obrázku.
,,Jak to myslíš předstírat?" ozval se Teseo a hodil portfólio na stůl vedle počítače. Pak si sedl vedle něj a sledoval, jak si na stůl připravuje věci pro nové skladby.
,,Tak jak jsem to řekl, nepotřebuju tě. Dělej si, co chceš, jen na mě teď nemluv." řekl Kim, aniž by se na Tesea podíval. Ten zlostně zkousl ret a napřímil se. Jeho ruka se vymrštila a popadla Kima za triko. Trhnutím ho k sobě přiblížil na dosah obličeje.
,,Nazval si mě egoistou, ale ty ses stal taky docela namyšlenym frajerem, nemyslíš?"
,,Ani ne, chceš mi vyhrožovat? Zase?" zahleděl se mu Kim do očí.
,,Podle toho, co si před chvílí řekl stačí, abych zašel za otcem, že s tím končím a škole uděláme oba pápá." zvedl se a druhým trhnutím Kima pustil. Kimův výraz, když pochopil, co chce Teseo udělat, se změnil. Do poslední chvíle doufal, že si to Teseo rozmyslel. Na Teseově tváři se vytvořil škodolibý úsměv.
,,Tedy jdu." rozešel se. Kim chvíli mlčky seděl, než se také zvedl. Dohnal Tesea na chodbě. Natáhl ruku a sevřel v rukách jeho mikinu a tím ho zastavil.
,,Ty... to neuděláš." vydechnul Kim a v prstech více sevřel Teseovo tričko.
,,Hm... myslíš?" s nevinným úsměvem se k němu Teseo prudce otočil a tím se mu vytrhl. Chytil jeho ruku a přitáhnul ho blíž k sobě. V dosud prázdné chodbě, kde byli jen oni dva se ozval vzlyk. Teseo se překvapeně zadíval na Kima. Hlavu měl skloněnou a po jeho tvářích stékaly slzy.
,,Nemůžu odsud odejít... Místo, abys to pochopil, mě jen brzdíš!" sesul se na kolena. ,,Pravda, někdo jako ty, ... Někdo, kdo nemá sen, ... žádný cíl, za který by bojoval to nemůže pochopit!" zakřičel s pohledem upřeným do země.
,,To není pravda." řekl tiše Teseo. Pak si klekl vedle něho a jeho ruku, co dosud držel si přiblížil k ústům. Jazykem olízl jeho ukazováček. Kim sebou překvapeně cuknul a zadíval se na něj uslzenýma očima. Teseo se usmál.
,,Kdo by to byl řekl, že klenot akademie Verga je takový uplakánek." vzal si jeho prst do úst a jemně ho cucal.
,,Přestaň s tím, není to vůbec vtipné." snažil se mu Kim vytrhnout, ale Teseo ho držel příliš pevně.
,,Ne, to není." zamumlal blonďatý kluk a až teprve potom, co měl v ústech postupně všechny prsty jeho pravé ruky, ho pustil. Dokázal to, co chtěl. Kim přestal brečet. Zvedl se a vracel se zpět do šestého studia. Kim stále klečel a nechápavě ho sledoval.
,,Dělej, máme jen tři měsíce, to není moc." zavolal na něj, až z místnosti Teseo. Kim si setřel slzy a po chvíli za ním šouravým krokem dorazil. Teseo seděl v jednom z křesel a něco psal. Kim tiše zavřel dveře a znovu si sedl k počítači.
,,Proč?" vyslovil jednoslovnou otázku a dál zíral do desky stolu.
,,Nemám tě rád a je mi taky jedno, co si o mě myslíš. Myslím ale, že bych měl provinilej pocit, takže už se neopovažuj říct, že mě nepotřebuješ, pokud mě nechceš nasrat. Další šanci už ti nedám." odvětil suše Teseo.
,,Děkuju." špitl Kim. Teseova cosi píšící ruka se na moment zarazila. Její majitel se pro sebe usmál.
,,Pitomče."

,,Napadlo mě tohle k druhé postavě, ale nejsem si jistý rychlostí." položil popsaný papír Kim před Tesea a sedl si na volnou židli vedle něj. Teseo chvíli zamyšleně hleděl do portfólia na charakteristiku postavy a pak se zadíval do not.
,,Myslím, že by byla dobrá rychlejší, ale udělal bych tam rázy." začal hrát na klávesy tak, jak říkal. ,,Tady by byl lepší půltón." když dohrál ukázal na zmíněné místo.
,,Teď když to říkáš... Opravím to." vzal Kim do ruky gumu a tužkou pak vymazanou notu opravil. A pak poupravil všechny části, které Teseo ve hře pozměnil.
,,Seš k mým změnám docela schovívavej." pozdvyhl Teseo obočí, za coč si vysloužil pohlavek portfóliem. Za poslední měsíc se ale začali respektovat natolik, že Kimův pohlavek byl ted jen takové decentní bouchnutí, které ani nemohlo bolet.
,,Protože jsem zoufalej! Tak málo času, a jako by moji hlavu náhle opustila inspirace..." zafňukal Kim a přitáhl si kolena k bradě.
,,Celej měsíc jsem promrhal ustavičným se snažením o dvě témata..." vzdychl a opřel se o kolena čelem.
,,Jo to ten stres a tlak... Na to anime už je natěšená spousta otaku." bavil se jeho stavem Teseo.
,,Nedělej mi to ještě těžší... Asi jsem selhal..." zamumlal Kim. Na Teseově tváři hrál škodolibý úsměv.
,,Ano ano, přichází stav deprese." mumlal.
,,A ještě k tomu mě tu podkopává jedno pako. To je v prdeli."
,,Jasně jasně... Hej, jaký pako?" Kim ho už ale neposlouchal, zvedl se a vzal do rukou list s novou skladbou.
,,Co chceš dělat?" nechápal Teseo. K jeho překvapení začal Kim stránku trhat. Šokovaně vyskočil a chytil ho za ruce.
,,Co to děláš, ty debile?! Vždyť byla dobrá!" vzal ho za ramena a začal jím třást. ,,Tak už se probrer! Sereš mě! Totálně mě sereš! Kde je ten namachrovanej génius?! Blbče! Pitomče!" třásl jím, když Kim znenadání vztáhl ruce a hrubě ho odstrčil.
,,Vůbec tomu nerozumíš, jak je to těžké! Co kdybys to zkusil složit sám?! Ty jsi zvyklý se stále producírovat před lidmi, ale já ne! Seš v pohodě, ne? Tak něco dělej a nekybicuj někoho, kdo se snaží, idiote!" mlčky zasedl zpět k počítači a dál Tesea ignoroval. Zelenooký blondýn si jen tiše povzdychnul, přešel k němu a zezadu ho objal.
,,Promiň." zašeptal mu do ucha. Tohle překvapivé gesto a slovo neměly ale žádnou odezvu. To Tesea nejen udivilo, ale také naštvalo. Už se hodněkrát takhle chytli, ale něžné objetí a jemná šeptající omlouva vždy zabraly. Rukama mu sjel přes hruď na břicho. Zajel rukama pod tričko a jemně ho hladil. Tentokrát se Kim několikrát při jeho dotecích zachvěl, ale stále nic neříkal, ani na Tesea nekřičel jako obvykle. Teseovi ruce putovaly výš a potom, co jeho prsty dráždivě obkroužily bradavky a jemně je stiskly, sjížděl rukama zpět dolů. Sledoval jeho výraz, jak k sobě tiskne rty a snaží se nevydat jediný vzrušený sten.
,,Jsi roztomilý, jak se snažíš. Poslyš nenahromadil se v tobě už ten stres trošku? Mám ti pomoci se toho zbavit?" šeptal mu dráždivě do ucha, které pak skouskl a následně olízl. Rozpásal mu pásek u riflí a rozepnul zip. Pravou rukou sjel za trenky.
,,Nedrž to v sobě." jazykem mu začal zkoumat ucho. Prsty druhé ruky, které mu přejížděly po rtech, hned po prvním neudrženém vzdechu, okamžitě využily příležitosti a začaly prozkoumávat Kimova ústa. Teseův jazyk se z ucha přesunul na krk. Špičkou mu přejel po šíjí, kde následně i jeho rty zanechávaly polibky.
,,Kdybych nevěděl, že mi pak namlátíš čímkoliv po ruce, mohl bych se zamilovat." zamumlal a začal na Kimově krku tvořit malé modřinky.
,,Už si dole tvrdý." foukl mu do ucha a vyndal prsty z jeho pusy.
,,Pi-pitomče, už s tím přestaň." vzdychnul Kim. Teseo ho vzal za tvář a natočil k sobě.
,,Kdepak, právě jsem s tím začal." sundal mu brýle a odložil je vedle na stůl. Přitáhl si ho blíž a políbil ho. Byl tak prudký, že se Kim mohl pouze přidat. Po chvíli si začal hrát s jeho jazykem, zatímco se prsty volné ruky přehrabovaly v jeho vlasech. Pak sebou Kim náhle cuknul a odpojil se od polibku. Teseo se potměšile usmál.
,,Bez brýlí jsi tak krásný a sexy... A udělal ses tak rychle. Vážně roztomilý." zvedl druhou ruku a vše z ní slíznul a spolykal.
,,Jsi..." snažil se Kim něco říci, zatímco si roztřesenýma rukama sám zapínal zip a pásek.
,,Hm, co jsem?" políbil ho Teseo na tvář. Na to, na tu svoji schytal bolestivou facku. Takovou, jakou od něj ještě nikdy nedostal.
,,Jsi vážně idiot!" selhal Kimovi hlas. Pak se prudce zvedl a než ho stihl Teseo zastavit, utekl z místnosti.

Protože venku pršelo, vběhl Kim do svého domu úplně promočený. Když zul boty a vešel do předsíně, narazil tam na svoji sestru.
,,Co se stalo, Kime? Jsi celý mokrý a máš zarudlý oči. Ty jsi brečel?" dojela k němu na svém invalidním vozíku a zvedla k němu ustarané oči. Její bratr měl tendenci plakat, když se mu něco nedařilo, nikdy ale potom nevypadal tak hrozně.
,,Neměj obavy, všechno je v pořádku, jen my ve škole nebylo dobře, dneska zůstanu doma." zamumlal a prošel kolem ní, směrem ke koupelně.
,,Jdu do sprchy a pak si lehnout. Nemusíš kvůli mně nic vařit." oznámil jí ještě a pak se v koupelně zabouchl. Po uklidňující teplé sprše se odebral nahoru do svého pokoje, kde se svalil na postel a hlavu si přikryl dekou. Cítil se trapně. A ještě víc proto, že tak hloupě utekl.
,,Proč jsem se jen zamiloval do takovýho debila? To já jsem idiot. Nemůžu se na něj teď ani podívat..." mumlal do deky a do očí se mu hrnuly další slzy. V kapse riflí, které ledabyle pohodil na zem, mu zadrnčel mobil. Poslepu se pro něj natáhl a pak zpod deky přečetl jedním okem zprávu od Tesea.
,,Blbče, neměl jsi mu dávat číslo." zamumlal si pro sebe plačtivě a znovu se ukryl pod deku. Mobil pak začal zvonit, ale Kim ho ignoroval. Ještě mu přišlo několik dalších zpráv a bolestně ignoroval několik dalších volání, než vzal znovu mobil do ruky a vypnul ho.
,,Pořád mám kam jít... Už tam nevkročím." zašeptal a s rozloučením na displeji mobilu ho odhodil na zem a pokoušel se na chvíli usnout.

I když Kim spal, neměl klid ani ve spánku. Zdálo se mu, ja leží na zádech ve své posteli a sleduje strop. Všiml si pohybu vedle se a na to se postel vedle jeho ruky prohnula. Otočil se na bok, obličejem ke zdi, aby osobu neviděl. Uvědomoval si, že sní a podobné sny táhnoucí se už skoro druhý týden ho vytáčely.
,,Jdi pryč." zašeptal. ,,Nesnáším tě." zabořil obličej do polštáře a zavřel oči. Zachvěl se, když na levé tváři ucítil letmý dotyk. Osoba ho něžně pohladila po tváři a pak se k němu sklonila a se stejnou něžností ho na tvář políbila. Cuknul sebou a otočil na něj hlavu.
,Proč děláš tyhle věci?" díval se na něj pronikavýma očima. Blonďáček sedící na posteli se pousmál a znovu se sklonil tentokrát k jeho rtům a jen lehce se jich svými dotkl. Konečky jeho vlasů šimraly Kima na tváři. Foukl mu do pootevřených úst. Jen v jeho snech byl tak jemný a něžný.
,,To protože tě-" Kim se najednou vzbudil. Ležel ve své posteli, deka se mu válela na zemi a po obličeji se mu procházelo koťě, které nedávno našel na ulici a vzal si ho domů. Vzal ho do rukou a s ním v náručí se přetočil na bok.
,,Už je to druhý týden, co jsem tam nebyl. Toť jsem asi skončil, co?" smutně se pousmál a pohladil koťátko po hlavičce. Zezdola se ozval hlas. Protože za ním jeho o rok mladší na nohy ochrnutá sestra nemohla nahoru, snažila se ho alespoň slovně přemlouvat.
,,Brácho? Jsi vzhůru? Pojď si vzít alespoň toust s nugetou, vždyť skoro nejíš!" zavolala pod schody.
,,Později, teď nemám hlad." zavolal nazpátek. Kotě se náhlým zvukem leklo a vyskočilo, přičemž škráblo Kima do tváře.
,,Au..."
,,Tím mě ale odbydeš vždycky. Pojď se najíst!" Kim vzdychl. Položil kotě vedle na postel a pak pomalým krokem sešel dolů. Okamžitě k němu přijela a zkoumavě si ho prohlédla.
,,Podívej se, jak vypadáš." zabručela. ,,Pojď do kuchyně." vjela do místnosti a z jedné snížené skříňky vzala náplast.
,,Sehni se." poručila. Kim se poslušně sklonil a nechal si zalepit hluboký škrábanec. Na stole si všiml toustů. Zakručelo mu v břiše. Uvědomil si, že má opravdu hlad.
,,Ren, nekoupila si i náhodou zákusky?" sednul si ke stolu a namazal si jeden toust tlustou vrstvou nugety. Ren si povzdechla.
,,Tak vidíš, že máš hlad. A zákusky jsem koupila. Tvoje oblíbené větrníky." usmála se a přejela k ledničce. Kim se zatím hladově pustil do toustu. Něco ho pak napadlo.
,,Chceš pomoct s úklidem?" zeptal se jí. Překvapeně se na něj otočila.
,,Nestává se často, že bys mi nabízel pomoct," pousmála se. ,,ale to je dobrý, přeci jenom nemám doma na práci moc věcí." chvíli na ni jen koukal, než nakonec pokrčil rameny.
,,Jak myslíš." olízl si Kim prst od nugety a hlavou mu opět prolétla vzpomínka na Tesea. Ren si hned povšimla změny jeho výrazu.
,,Hele, co se stalo ve škole? Už dva týdny se válíš doma a vůbec o ní nemluvíš." odvážila se Ren zeptat, když mu podala mu talířek se zákuskem.
,,Jen jsem potřeboval pauzu, bylo toho moc." zalhal Kim.
,,Ale říkal si něco o debutu a vyloučení ze školy. Ty už se tam neplánuješ vrátit, že?" posmutněla. ,,Byl to tvůj sen, ne? Tvořit hudbu. Je to kvůli tomu klukovi? Zamiloval se do něj?" na ta slova zvedl Kim prudce hlavu a zadíval se na ní.
,,Co- Blbko, i když mou orientaci znáš, jak to můžeš takhle říct?" aniž by si to uvědomoval zvýšil hlas. Zvláštně se zatvářila.
,,Takže mám pravdu? Co udělal? Ublížil ti? Odmítnul tě?" přejela k němu a upřeně mu zírala do očí. Naštvaně se zvednul a talíř se sladkostí od sebe odsunul.
,,Neudělal mi nic a už se neptej!" odsekl a aniž by si jí víc všímal odešel z kuchyně. Vyšel po schodech až do svého pokoje, kde se hlučně zabouchl.
,,Co to bylo za rozhovor?" usyknul a svalil se zpátky na postel. Ze stolu vzal jeden potištění list a začal očima přelétávat text. Pak vzal propisku a na desce stolu do něj začal vpisovat hůlkovým písmem. Pak vzal druhý list a vyplnil i ten. Rychle pak oba zkontroloval.
,,Žádost o ukončení studia a žádost o přestoupení. To první tam musim, co nejdřív odnést." řekl si nahlas. Pak papíry upustil a nechal spadnout na zem. Čelem se opřel o stůl.
,,Ale... vážně ho nechci vidět..." koutkem oka se podíval na čas a nakonec se neochotně zvednul. Ze země sebral žádost o ukončení a vyšel z pokoje. Potom, co na sebe u dveří hodil mikinu se u něj objevila Ren.
,,Kam jdeš?" zeptala se, zatímco si malým hřebínkem rozčesávala hnědé vlásky.
,,Jen něco odnést do školy." odbyl ji a otevřel dveře. Ren se už dál nevyptávala. Jen se smutně dívala, jak se za Kimem zavřely dveře.

Nebyl vůbec pyšný na to, co dělal. Udělat to ale musel. Rychle procházel školní chodbou, aby nepotkal někoho, koho by potkat nechtěl nebo dokonce někoho, koho už v životě nechtěl nikdy vidět. Jeho směr byl jasný: ředitelna. Vejde dovnitř a položí tam papír. To je vše. Co nejrychleji se odtud vytratí. Nepřál si, aby mu to někdo rozmlouval. Zahleděl se do papírů. Poslední co pak viděl byla tmavá mikina. Tupý náraz ho schodil na zem a papír mu vyrazil z ruky. Ten se zvolna snesl na zem a osoba, do které narazil, bílý list zvedla ze země. Před tvář mu spalo pár pramenů světlých vlasů. Zvedl oči a na kratičký moment se setkal s Teseovým zeleným pohledem.
"Kí, dlouho jsme se..." jeho oči začaly rychle přelétávat text. "neviděli..." tiše dokončil větu. Na tváři se mu objevil zlostný výraz. Než mu v tom Kim stihl zabránit, žádost přes půlku roztrhl. Pak už se jen zoufale díval, jak se z žádosti stávají jen malé kousky papíru padající k zemi. Když měl ruce prázdné, popadl Kima za triko a vtáhl do dveří za sebou - do skladu.
"Ty debile! Já tě tu dva týdny kreju jak vůl a ty si přiležeš s tímhle?! To ti nedovolím! Fakt že ne!" křikl zlobně, rozsvítil, zavřel a klíč, který vzal zvenku, použil zevnitř.
"Te-" začal Kim. Neměl ale šanci na nic. Ani na vyslovení jeho jména.
"Jen jsem ti udělal dobře rukou! Co by sakra udělal, kdybych tě tu ted znásilnil? Ale já to vážně udělám, chci tě strašně moc pomilovat!"jeho hlas byl naléhavý, ale tichý. Kim už se neodvážil znovu začít větu a tak se jen mlčky krčil na zemi. Nemohl nic dělat. Teseo byl rozhodně silnější. Blondáčkovi zaškubalo ve tváři.
"Slyšíš co říkám?! Chci tě pomilovat! Chápeš? Ošukat, ohnout, protáhnout nebo ty slova neznáš? Chceš to snad v angličtině?" přirazil ho ke stěně.
"I want fuck you!" chytil ho za tváře a jedním trhnutím si ho přitáhl k té svojí. Na Kimově tváři byl výraz, který nedokázal rozluštit. Štvalo ho to. Jak mu to měl říct? Nebyl jeho styl říkat věci rovnou tím hezkým způsobem a ani jeho hrdost nesouhlasila. Ale Kima chtěl líbat. A chtěl taky, aby on mu to oplácel. Jenže ten mlčel a očividně ho nenáviděl a viděl mu na očích, že chce odtud utéct co nejrychleji a co nejdál.
"Mluv se mnou... Notak..." hlesl jen a díval se mu zpříma do očí. Kim na něj ale hleděl stále stejně.
"Prosím..." pohladil ho po tvářích a pak se mu rty sehl ke krku. "Já tě miluju..." šeptal mu do ucha. "Moc jsi mi tu chyběl..."
"Miluješ?" ozvala se tichá odpověd. "Chyběl? A kolikrát jsi mě přišel navštívit?" chvíli bylo ticho.
"Já chodil... spal jsi... A pak mi tvá sestra začala říkat, že nejsi doma..." mumlal Teseo. Prsty mu vjel do vlasů a na krk mu dal letmou pusu.
"Nenávidíš mě? Nechci, abys odešel... Odpust mi..." pevně ho objal. Kimovi ruce se zvedly a též objaly Teseovo tělo. Tmavovlasý chlapec cítil, jak se ten druhý zachvěl.
"A když ti dám šanci... Co pro ten vztah uděláš?" řekl. Teseo odpověd byla rychlá a zněla pevně.

"Změním se... Tolik, aby jsi už ode mě nechtěl utéct." zamumlal a pak objetí trochu uvolnil, aby se mohl nahnout ke Kimovým rtům. Něžně se o ně svými otřel. Byl to ale Kim, co jejich rty spojil.


Hodně obrázků je víceméně z:



Či z mého externáku a tam už se po zdroji nijak nedopídím.
Myslím, že většina pirátů se shodne na tom, že je to prostě na googlu a tam jsou věci prostě veřejné...
Kdyby měl ale někdo s nějakým problém, smažu ho. :))

To samé bude platit pro videa. :)