BLOG JE V ABSOLUTNÍ PŘESTAVBĚ...





Hranice 18+ - mladší na vlastní zodpovědnost a újmu.
Jedním z námětů tohoto blogu je yaoi.
Sprosťárny, věci pro někoho nechutné až urížející, vulgarismy atd.


Úchylové, yaoističky, dlaždici, čtenáři a milovníci neobvyklým paringů, jsou zde vítáni. ^^

Oznámení pouze pro kopírovací zabedněnce bez originality na něco vlastního: jestli někde objevím něco odtud BEZE ZDROJE, tak si mě nepřejte, zmrdi. :3






WD VII.

14. srpna 2013 v 21:48 |  Walking Dead

"Mučit...?" zopakovala jsem trochu zneklidněně, ale nechala se v klidu odnýst až do koupelny.
"No, jako mučení to bude vypadat pouze v případě, když se budeš pokoušet se bránit a nebo... něco podobného." zašklebil se a pak mě začal svlíkat. U krok jsem ucouvla.
"Nedělej to..." zamumlala jsem a moje ustupování před ním zastavila až zeď. Dlaní se opřel o zeď přímo vedle mé hlavy.
"Co nemám dělat?" nahnul se blíž. "Jen se spolu vykoupeme, to je všechno." řekl, zatímco si na prst namotával pramen mých vlasů.
"Vážně je to všechno?" nedůvěřivě jsem se ujišťovala.
"Jistě. Jsem sice grázl, ale zase ne takovej, abych ubližoval ženě, co má za sebou takový zážitek." dýchl mi na rty. ,,Za malou pusu tě i odnesu do postele a pak se půjdu postarat o to dole." zaváhala jsem. Přecijen, v dobrovolné puse nějaký ten rozdíl je... Udělala jsem k němu půlkrok a s objetím kolem krku se k němu přitiskla.
"Děkuju..." zašeptala jsem mu do rtů. Pak jsem se o ně otřela svými, zavřela oči a pak nás spojila v polibku. Jeho tělo příjemně hřálo a ten polibek mě uklidňoval. Proč... mi to vlastně předtím přišlo odporné...? Aspoň teď nebylo ani v nejměnším. Přišel zvláštní klid. Začala jsem být ospalá...

Zamžourala jsem do světla. Pak jsem se převalila na bok a zabořila hlavu do měkkého polštáře. Pak jsem se prudce posadila. Byla jsem čistá a... nahá. To mi teď bylo ale jedno. Snažila jsem si vzpomenout, jak jsem se umyla a dostala se do postele, ale prostě to nešlo... A tamto,... jako by to byla jen noční můra...Prohrábla jsem si vlasy a rozhlédla se kolem sebe. Žádné krvavé stopy Všechno to podtrhuje to, že Lumen by nemohl být... no na svou osobnost... tak milý... Začala jsem slejzat z postele, ale vedle sebe jsem ucítila pohyb. Při pohledu na postel jsem ztuhla. Vedle mě ležel Lumen a zcela spokojeně si vyspával. Jeho tvář působila tak mírumilovně... a jaksi roztomile. Pohledem jsem sklouzla dolů. Přikrývku jsem měla zcela ukradenou já, ale jeho zima očividně netrápila. Vlastně... proč by měla, že... Jak nějaká děvka jsem se zahleděla na jeho chloubu. Příde mi, že ho maj oba stejně velkýho... Znovu jsem zvedla pohled k jeho tváři. Málem jsem prodělala infakrt při pohledu do jeho otevřených očí.
"J... já..." začala jsem koktat a následně rudnout. ,,Nespali jsme spolu,... že ne?" vlastně to bylo zcela nepodstatné, nějak jsem ale musela zakecat to, že jsem tu zhruba pět minut očumovala jeho penis. Začala jsem se po posteli sunout do bezpečné vzdálenost. A jelikož je známo, že i postel má své okraje, ozval se jeden velký dunivý zvuk. Tlumeně jsem vyjekla, když se z postele náhle vynořila jeho hlava.
"Co blbneš?" ovinul mi ruku kolem pasu a s námahou asi takovou, jako by zvedal klacík mě vytáhl na postel. "Jak bych s tebou asi spal, když si byla v bezvědomí?" posadil se a přitáhl si mě k sobě. "Mimochodem, předstírat, že seš panna... To se dělá? Jsi jím tak zkažená." zamračil se.
"Myslíš, že s tím tvým přístupem bych na tom byla líp?" pohrdavě jsem se na něj podívala. Neměla jsem to dělat.
"Znemožnila jsi mě." chytl mi za bradu a přitáhl si mou hlavu blíž k sobě. Nasadila jsem drzý výraz, stálo mě to ale obrovské přemáhání. Soupeřit s jeho pohledem bylo témeř nemožné.
"A co bude? Potrestáš mě? Budeš zase blafovat nad něčí vraždou, abys mě donutil prosit?" na tváři se mu po mých otázkách zjevil úšklebek.
"Trestat? Učí tě fakt divný věci. Tamto nebylo blafování, nepochopila bys to... Ne, nevěřila by jsi mi. A taky ti nechci ničit iluze." rty se otřel o mé. "Zachránil jsem ti život, mohla by jsi být vděčná." dal mi pusu do levého koutku rtů. Dlaní mi přejel mezi prsy až k břichu. "Já si tě prostě musel nerušeně prohlédnout, znám teď každý záhyb, každé pigmentové znamýnko, každou jizvičku, všechno..." rty mi sjel na krk a začal ho zasypávat polibky.
"To je úchylný... a nefér..." zamumlala jsem. Jemně mě do krku kousl.
"Ty jsi se taky dívala, když jsem spal." opáčil s patrný pobavením v hlase. ,,Líbilo se mi, jak zaujatě jsi se tvářila. Zajímalo by mě, co ti v tu chvíli běhalo myslí..." začal jej laskat. Poddala jsem se tomu a tiše zasténala. "Dnes se nebudeš bránit?" slyšela jsem jeho hlas.
"Obrana by mi stejně moc nepomohla..." namítla jsem. Na chvíli přestal.
"Takže se necháš jen tak dobrovolně ohnout od jinýho chlapa, protože se mu nevyrovnáš fyzickou silou?
"A co jinýho bych měla dělat? Já jen nechci, aby to bolelo... A hlavně... Já dobrovolně nepatřím nikomu. Můžu si sama vybírat..." zalapala jsem po dechu, když se mi jeho špičáky zahryzly do kůže. "Kdyby jsi na mě byl hodný, mohl jsi to být klidně ty..." najednou přestal. Zpříma se mi zahleděl do očí. Nezvládla jsem to a svými uhnula.
"Víš o tom, že v tuhle chvíli už si můžeš stěžovat tatíčkovi? Ale neudělala jsi to. Vin ti to řekl, že? O tom, co se s námi stane, když ti v tomhle domě někdo ublíží. Tak proč? Proč jsi nezavolala a neřekla papínkovi, jak ti zlej a podlej a příšernej darebák Lumen ublížil? Do dvou hodin bych měl po srandě. A ten idiotek taky. A ty by sis tady mohla šťastně žít s Vinem a ostatními... S těmi ostatními, co se po vzoru Vincenta snaží chovat a žít jako normální obyčejní lidé. Notak, řekni mi... Proč si to necháš líbit?" zvedla jsem pohled k jeho očím a na tváři se mi objevil nesmělý úsměv.
"Já... Už si nedokážu představit žít ten obyčejný stereotypný život, jaký jsem žila předtím... A hlavně vy tři... Dáváte mi něco, co by si k bohaté a rozmazlené slečně Falcorové nikdo jiný neodvážil. Nikdy jsem nemusela o nic prosit a nikdo po mně nechtěl, abych děkovala." přiblížila jsem se k jeho rtům a dýchla mu na ně. "Tak, jestli teď chceš plnohodnotný sex, kdy... se od tebe budu učit nové postelové vychytávky a budu..." otřela jsem se o ně a pak ho směle jemně kousla do nosu. "spolupracovat.... Musí to být něžné, jinak budu křičet... a bránit se... A co z toho budeš mít...? Vydatnou krev? Ale prosim tebe. To teď přece není hlavní, ne? A já od něj už moc dobře vím, že nejvíc vám to chutná v rozkoši oběti." zašeptala jsem mu do ucha a pak se mu podívala do tváře. Chvíli na mě jen zamyšleně hleděl a asi mou podivnou reakci stále vstřebával. Vesele jsem se usmála a pevně ho objala kolem krku. "Žertovala jsem." dodala jsem ke svému monologu. Jeho následné odfrknutí poraženého mě rozesmálo, ale brzy jsem zvážněla.
"To nebyl sen, že? Vio někdo zabil... A mě se snažil zabít taky..." jeho silné paže mě též objaly.
"Řekl bych, že se bude snažit znova. Moc nevěřím tomu, že by to byla Sunny nebo někdo jiný z domu, ale odteď nechoď nikde sama. Vždycky s tebou bude jeden z nás tří. I když ostatní jsou tu taky kvůli tvé ochraně, věř výhradně jen těm dvoum..." při mluvení mi lískal vlasy.
"A co tobě? Tobě nemám věřit?" zamumlala jsem. "Ale neměla bych s tebou ani takhle mluvit, ubližoval si Vinovi..." povzdychla jsem si. "Ale teď už to nejde, jsi vážně padouch." povzdychla jsem si. Tiše se zasmál.
"Vlastně jsem jen předstíral spánek. Chceš věřit někomu jako jsem já? To by-" jeho slova přerušil nelidský vřískot, při kterém mi tuhla krev v žilách. Rychle ze mě slezl a začal se oblíkat. Na tváři měl hodně divný výraz. Možná v něm byl strach. Nedivila bych se, takovýhle zvuk...
"Hoď to na sebe." hodil po mně župan. Tupě jsem se na něj zadívala.
"Já se bojím..." z očí mi vytryskly slzy. "Nechci už vidět něco dalšího tak..." polkla jsem ten knedlík v krku. Zarazil se v pohybu. Nastalo ticho, které mi přišlo neskutečně dlouhé. Byla jsem z toho řevu tak vyděšená, že mě vyděsil i opatrný dotek. Cítila jsem jak mě zabaluje do toho županu. Zvedla jsem uslzené oči v okamžiku, kdy se rty přitiskl na mé. Znovu přišel ten zvláštní klid... a posléze i ospalost...

Probudil mě hovor dvou... ne tří lidí. Ti dva měli hlasy tak podobné, že mě to nejdříve zmátlo. Ležela jsem se zavřenýma očima a zvědavě naslouchala.
"Teď bez Sunny to musí být jeden z těch dvou. Nevěřím ale tomu, že by Andrea nebo Hal měli na svědomí dvě takovéhle vraždy..." slyšela jsem Vinův hlas.
"Nevěř, prostě to bude někdo nebo něco z venku." odpovídal jeho bratr.
"A kdo? Venku nic inteligentního není... Jen naše zubaté potvory a ty se přes bariéru fakt nedostanou." Lumen se nacházel nejblíž mě, skoro jsem se ho lekla. Pootevřela jsem oči a jen se na ně dívala a snažila se pochopit situaci. Vin byl první, kdo si mě všiml. Usmál se a postavil se z křesla. Přešel k posteli, dřepl si a pohladil mě po vlasech.
"Jak se cítíš?" zeptal se. Pokusila jsem se o úsměv.
"Jde to… docela." Sedla jsem se. "Takže Sunny je…?"
"Alespoň víme, že nebyla vrah… Ale stejně to nevysvětluje, proč se tehdy vypařila ze sklepa a až teprve v tu chvíli tam začala téct voda…" řekl Vin.
"V tom není moc co vymýšlet. Vraždila s komplicem, který ji pak zradil a zabil." Pokrčil rameny jeho bratr. Lumen se na něj zamračil.
"Ty tvoje unáhlený závěry mě serou..."
"Však to nechceš přiznat, ale musíš si myslet to samý. Je to docela možné k Sunnině extra žárlivé povaze." jeho pohled zasměřoval k Vinovi. "Vio s El se kolem tebe nejvíc motali, byly pro ni sokyně. A mrtvej démon Sunniny povahy radši vymyslí plán vraždy, než aby se vzdala něčeho, co chce." Byl to sice on, ale už jsem to nevydržela. Moje ruka se prudce vymrštila a vrazila mu facku.
"Přemýšlel krucinál o tom, co tu meleš! Žili jste tu všichni společně, proč by Sunny zabíjela?! Ona taková nebyla!" chladně se na ně zadíval.
"Argumenty od děvek se nepočítají." řekl jen a odvrátil se. "Mimochodem, nebyla, než jsi sem přišla ty." Další slova se mi zadrhla v hrdle. Děvka…? Já jsem děvka…? Sklopila jsem hlavu a už mlčela. Už nemám chuť se někoho zastávat…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Hodně obrázků je víceméně z:



Či z mého externáku a tam už se po zdroji nijak nedopídím.
Myslím, že většina pirátů se shodne na tom, že je to prostě na googlu a tam jsou věci prostě veřejné...
Kdyby měl ale někdo s nějakým problém, smažu ho. :))

To samé bude platit pro videa. :)