BLOG JE V ABSOLUTNÍ PŘESTAVBĚ...





Hranice 18+ - mladší na vlastní zodpovědnost a újmu.
Jedním z námětů tohoto blogu je yaoi.
Sprosťárny, věci pro někoho nechutné až urížející, vulgarismy atd.


Úchylové, yaoističky, dlaždici, čtenáři a milovníci neobvyklým paringů, jsou zde vítáni. ^^

Oznámení pouze pro kopírovací zabedněnce bez originality na něco vlastního: jestli někde objevím něco odtud BEZE ZDROJE, tak si mě nepřejte, zmrdi. :3






TNT 1. Team

3. července 2013 v 15:22

Surově jsem ho přirazila ke zdi. Přesto se mi ale zdálo, že to bolelo příliš málo.
,,Ty zkurvený hovado! Tě zabiju!" nepříčetně jsem zařvala a chystala se mu jednu slušnou vrazit do toho pochcanýho přiteplenýho ksichtu. Za ruku mě ale chňáplo jedno moje baby a zastavilo mě. Zlostně jsem zavrčela.
,,Jeremy, pusť. Tenhle čůrák potřebuje pořádnou po tlamě. Úplně to zesral!" prudce jsem se vytrhla a přitvrdila ve výrazu, i když to nebylo potřeba. Ten kretének blonďatej byl ze mě úplně hotovej. Dobře mu tak.
,,Uklidni se Sylvi, i když ho zmlátíš, ty prachy nám to nevrátí." sklonil se ke mně Jeremy a s něžným polibkem na tvář si mě pokoušel udobřit. Trochu jsem změkla. On ale ví, že aby zklidnil mou zuřivost, tak pusinečka na tvář pro holčičky stačit nebude. Dokonce ani on. On plus Ali ale rozhodně... Tak do prdele! Ty love potřebujem, sakra! Hlavně já je potřebuju! Stočila jsem pohled zpět k hovádku krčícímu se u zdi. Vůbec mi ho nebylo líto, jsem nehorázně nasraná.
,,Možná nevrátí, ale já se aspoň vymlátim." zasyšela jsem a násilnicky si prokřupala prsty.
,,P-počkej Sylvie, neblázni. Víš přece, ž-že jsem neměl šanci." vykoktal a sunul se po stěně pryč ode mě. V kapse se mi najednou rozdrnčel mobil nějakým pošahaným starým singlem. Aha, to si zase moje lásenka hrála s mým Samsungem, že já si do něj narvu ten kód.
,,Copak, buchtičko moje?" zahlásila jsem připitomělým hlasem. Samozřejmě, že moje takzvaná buchtička spustila soubor různých slov, která jsem slyšet nepotřebovala. Mobil jsem si dala od ucha a načuřeně nakopla do koulí idiota, co se vedle mě roztlemil, jak tele.
,,Se moc nesměj, debile. Počkej jestli dorazí Jade, se budu chechtat, jak cvok já - až tě zase vošuká." ucedila jsem už k nejspíš impotentní osobě válející se na zemi.
,,Ty krávo, uvědom si už, že někdo tu tvojí brutální sílu nestráví. Ty vole! Ty náno pitomá, to fakt bolí." zasípalo nebožátko Jeremy, co se postiženě kroutilo na zemi.
,,Ach, sorry. Bolelo tě to?" usmála jsem se slaďounce, jak největší mrcha a dupla mu na břicho a zakvedlala patou. Zařval. Ty jo, to fakt musí bolet. Pak mi došlo, že ještě pořád mám na telku svýho mazlíka a přiložila si ho k uchu. Výpočet nadávek už skončil, takže jsem mohla mluvit.
,,Takže, co jsi chtěl?" zeptala jsem se normálně a šla si sednou na hromadu starých žíněněk. Jsme v už nepoužívaný tělocvičně napojený na nějakou dávno zavřenou školu, našla jsem to tady, ještě než jsem se našla s těmahle cvokama. Vlastně jsem z toho tady udělala docela dost dobrej cvokhaus... Z nostalgických myšlenek mě vytrhlo odkašlání.
,,Náš workoholiček nám našel hustej job. Je to na dnešní noc v deset, dostanem za to slušný prachy." oznámil mi a já se v duchu zaradovala. Sice jsem po posledním neúspěchu neměla náladu na práci, ale čim dřív doplníme ztracenej obnos, tím líp.
,,Okey. Kde jsi?" opřela jsem se o zeď a na chvíli zavřela oči.
,,Někde u Zumga. Mám Skyovi vzkázat to, co vždy?" ozvala se odpověď. V duchu jsem se usmála. Jsou to sice všichni blázni, ale jsou to moji, moji vycvičení super blázni.
,,Udělej to, Will a Jeremy už jsou tady." bez rozloučení jsem hovor típla a na žíněnkách si lehla. Fakt luxus postel, doporučuju. Zamyslela jsem se. Ani jsem se nezeptala o jakou práci jde. Pravda, neptala jsem se nikdy. Nebylo třeba, my zvládneme všechno. Jen kdyby nás posledně tak nedoběhli. Zasranci, hovada, kreténci,... usmažit, grilovat, nepéct... Vrčela jsem a znovu se dostávala do varu. Ty peníze byly fakt důležitý. A to tentokrát nebyly pro mě, vlastně byly, ale ne tak úplně. Mlčky jsme čekali asi deset minut, než se z venku ozval rachot vytuněný káry. Jeremy s sebou div netrhnul, páč to bylo auto naší Jade. Když vlezla dovnitř, Jeremíka jsem měla za zády, protože Jade přilezla zmalovaná, jak děvka, na aifelovských podpadcích a s mega lízátkem v držce. V levé ruce držela jednu svoji starou pistolku, co kdysi šlohla jednomu bengu, a protáčela ji v prstech.
,,Čuste." zahuhlala a svůdně mrkla po Jeremim, kterej se pod jejím nadrženým pohledem ještě víc přikrčil.
,,Tady ho máš." prohlásila jsem podrazácky. Chytla jsem ho za triko a přehodila si, jako by nic přes hlavu doprostřed místnosti přímo k ní k nohám. Zde přítomní si vyposlechli praskot několika kostí a Jade mlčky uznale pokývala hlavou. Potom, co vyzkoušel, zda mu už fungujou všechny kosti si na zemi sedl a třel si pravačku.
,,Krávo, nemůžeš házet lidma. Kdybych to nebyl já, ten, z kterýho si uděláš vlaštovku, zhebne." odfrknul a zvedl se.
,,V ulici jsem potkala Luku, chtěla jsem ho nabrat, prej si ale ještě musí něco zařídit." řekla Jade a dřepla si na zem. Jeremiho si zatím moc nevšímala. Ten to chudák schytá, ještě že neni živěj. Někdy bych chtěla bejt taky nemrtvá, musí to bejt dost užitečný... teda občas určitě. Být krásná nesmrtelná zombie, co se živý kytkama. To zní božsky,... a úchylně. Od dveří tělocvičny se ozvaly dva další hlasy. Vlastně tři. Neil, Joy a tichá Rea. O pár minut později dorazilo i moje zlato Ali, Skye a pak i Luka. Nakonec se přiřítilo i naše poslední střeštidlo Tomík. A byli jsme complete. Teda vlastně ne. Nebo jo? Nevim, Kerry je tak trochu duch, nebo spíš někdy je vidět a někdy ne. Ty jeho menopauzy jsem ještě nepobrala, vim ale jistě, že to má poslední půlrok pravidelný jako já krámy - a ty pravidelný nejsou - věc mimo mísu... Pak jsem ucejtila chladnej dotyk na rameni, až jsem leknutím nadskočila. Hned mi bylo jasný. Zvedla jsem ruku a napálila mu jednu do zubů.
,,Idiote. Straš si radši jiný duchy, jo?" ucedila jsem suše trapnej pokus o stěr a sedla si do turečáku. Rozhlédla jsem se po svý grupě. Až na jedno neviditelný střevo, co neumí používat svoje schopnosti, jsem je měla všechny na očích a byl to zase jednou bezva pocit bejt leadrem. Pak jsem jako vždy přepnula vypínač ve svym mozku a přehodila na to, co jsme věděli a byli jenom My. Hodila jsem okem po Skyovi, kterej už něco ťukal na svym netbuku.
,,Tak co ta práce, Ergo?" řekla jsem mu přezdívkou. Každý z nás má na tuhle tajnou práci svou krycí nickname. Nikdo kromě nás neví naše skutečná jména. Skye vzhlédl od počítače a sundal si monokl. Ha, už vim, jak se tomu nadává. Tomu sklíčku na oko. Člověk by řek, že teenegeer jeho věku to nosí jen pro prdel, ale tahle srágorina je plná magie. Dokáže s ní najít a vyluštit všechny skryté a zakleté znaky. Nikdy nám ale nechtěl říct, kde k tomu přišel.
,,Nic moc, jen odstřelit jednoho chlapa." odvětil nezaujatě, jako by jsme jen měli jít koupit sousedce rohlíky, což už tu mimochodem taky bylo.
,,Kolik dá?" ptala sa Rea - Riga, přičemž jak kráva žvejkala žvejku.
,,Hodně." ozvala se neurčitá odpověď, na což se nás choleriček napřímil.
,,Tak to vybal." vyštěkla jsem. Začínala jsem bejt netrpělivá. Ano, občas jsem dobrej cholerik. Vždycky to dělá, kretén. Tohle ho odnaučim, nakládačkou.
,,Dostanem třicítku na ruku, když mu ještě od něj dotáhneme milenku, až do baráku zákazníka." řekl Skye a zaklapl svůj slavnej netbůk.
,,Na to ale nejsme potřeba všichni." hlesl trochu zklamaně Luka.
,,Klid Rippere, sme žádaní, brzy něco bude." dal mu pěst do ramene Uriah, což byl Jeremy.
,,Miláčci, zlatíčka, je jasný, že půjdu já, že ano?" vyndala s pusy lízátko Jade. Po mně a Jillovi je mezi náma největší borec. Střelkyně Watchdog. Trefí se vším. Dejte jí pistoli, zbyde prach. Dejte jí jehlice nebo jehly, přeměna na jehelníček. Vražte jí do ruky Shuriken... nejen, že se magorka sama pořeže, ale schytáte mezi voči. Strach by z ní šel, i kdyby nechodila jak politá barvama. Nevim, proč to dělá. Je blbá. Moment jsem se rozmýšlela nad složením týmu. Je totiž jedno, co si tu kdo říká, platí zde jen moje rozhodnutí.
,,Půjdu já a se mnou Skittle a Watchdog." poté začali Joy a Trace protestovat. Fajn, čekala jsem to.
,,Skittlíku, potřebuju volavku. A ty Tracey, na tuhle hovadinku tě nebudu potřebovat, broučku." okřikla jsem je něžně, ale nekompromisně. Jsem kápo sakra.
,,Ale- kurva!" odplivnul si Trace, náš Tomášek a pak už mlčel.
,,Nějaké další námitky?" zavrčela jsem, možná až moc nevrle. Prostě, na ten podraz jen tak nezapomenu. Will se pod mým pohledem oklepal a já si spokojeně odfrkla. Aspoň, že to ví. Pak jsem se otočila na to svoje Alinovský zlatíčko.
,,Jille? A ty nás tam odvezeš." cvrnkla jsem ho do nosu a zvedla se. Znovu jsem se rozhlédla po své malé skupince. Jeremy - Uriah, mohla bych ho vzít s sebou, ale Skye - Ergo nic nenamítal, že by byla potřebná hlídka. Luku - Rippera tentokrát taky potřebovat nebudu, stejně tak štít Reu - Rigu. Tom - Trace sice nadává pořád, ale na tyhle vražedné mise ho brát moc nechci. Williama - No.X chci vidět dneska, co nejmíň a Kerryho - Graineho nevidím naopak vůbec. Neila - Michaela našeho zbožného na vraždu taky táhnout nebudu. Porušila jsem snad všechny tabu, ale kdyby mi někdo udělal z našeho zbožnýho nebožtíka, asi bych u jeho rakve trochu blbej pocit měla, hlavně kvůli tý pobožný kravině. Taky ho tu víceméně mám jen, jako svou pojistku do ráje... Ne, že by mě někdy čekal... Spíš budu pekelná královna. Ali - Jill nás tam odveze. Naše krásná Joy - Skittle vyláká toho chlapa. Jade - Watchdoga beru kvůli tý ženštině. Naše nadržená střelkyně si s ní užije a pak jí odtáhne za jejím páníčkem. A pak tam budu já, na mněž zbyde odstřel. Pak mi na mysl přišlo něco nedomyšlenýho.
,,Tracey, deš taky, zakopeš nám mrtvolu." prohlásila jsem pak a automaticky nečekala žádné námitky. Jasně, že nebyly, proč taky. Trace je jistě spokojenej, že se podílí na úkolu. Je ale jedinej komu to můžu dát, dokáže schovat mrtvýho, tak, že ho nikdy nikdo nenajde. Zahladí veškeré stopy. Bude to, jako by ta osoba prostě zmizela, vypařila se, jak barák po odstřelu naším dynamitem plným TNT trhaviny. Nechce se mi tomu věřit, ale náš sladkej Tomík je na tohle profík, během akce naprosto chladnokrevnej a zkušenej... A to je mu šestnáct do prdele. Prohrábla jsem si vlasy a pak zavrněla. To Jill si zase musel šáhnout a ze mě je zase nadržená kurva. Zatraceně, chci...
,,Tak to pro dnešek ukončíme, rozchod bejbátka moja." řekla jsem a zvedla se, čím jsem to moje prase přerušila v akci. Pak jsem ho chytla za triko a táhla dozadu do úschovny tělocvičních pomůcek.
,,Sraz na Páteční v půl, tam proberem detaily." zavolala jsem zády ke grupě a zmizela i s mým milovaným cukříkem ve tmě. Uriah byl asi trochu zklamanej, ale... i pro něj si brzy najdu chvilinku.

Večer nás podle mého plánu svezl Jill a zaparkoval nedaleko domu, kde jsme měli ten nepříjemný úkol. Skittle si to namířila dovnitř rovnou přes hlavní vchod. Několikrát zazvonila a netrvalo dlouho a už zaměstnávala naší oběť. Trace zatím trpělivě čekal s Jillem v autě. Já a Watchdog jsme vyčkávaly u zadní branky. Potom, co nám přišla krátká zpráva: "mc", jež byla smluveným znamením, vtrhly jsme dovnitř. Watchdog se ode mě rovnou odpojila a šla do horního patra, zatímco já šla do místnosti, kde se svítilo a tím pádem tam byl ten chlápek. Když jsem tam dorazila, Skittle už tam nebyla, jak taky, podle plánu už kosila jeho ochranku. Ten kanec jménem Errai stál nechápavě skoro vprostřed místnosti s rozepnutým poklopcem a pod ním boulí jak skotskej kopec a Skittlesinou krátkou koženou bundou v ruce. Světlo náhle zhaslo. To Skittle vyhodila pojistky. Spokojeně sem se usmála, mám fakt nejlepší Team. V ruce s už nabitou zbraní jsem se obratně přiblížila za jeho záda a přitlačila mu hlaveň ke spánku. Trhnul sebou leknutím. Vidím ve tmě, takže jsem zřetelně viděla, jak trhá očima za sebe ve snaze mě vidět, marně. Když chci, můžu se nenechat vidět podobně jako náš milý ducháček Graine. I když ne úplně zmizet.
,,Co seš zač, kurvo?" zachraptěl zlostně a hbitě uhnul. Povzdechla jsem si. Lidi jako on umíraj nejdřív. Než se nadál, moje stříbrná pistole se mu tlačila do kořene nosu. Jeho oči už musely přivyknout tmě a už určitě viděly můj neutrální výraz a nebo alespoň ty chladné oči.
,,Já jsem Cora. Teď zemřeš." zašeptala jsem a stiskla spoušť.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Hodně obrázků je víceméně z:



Či z mého externáku a tam už se po zdroji nijak nedopídím.
Myslím, že většina pirátů se shodne na tom, že je to prostě na googlu a tam jsou věci prostě veřejné...
Kdyby měl ale někdo s nějakým problém, smažu ho. :))

To samé bude platit pro videa. :)