BLOG JE V ABSOLUTNÍ PŘESTAVBĚ...





Hranice 18+ - mladší na vlastní zodpovědnost a újmu.
Jedním z námětů tohoto blogu je yaoi.
Sprosťárny, věci pro někoho nechutné až urížející, vulgarismy atd.


Úchylové, yaoističky, dlaždici, čtenáři a milovníci neobvyklým paringů, jsou zde vítáni. ^^

Oznámení pouze pro kopírovací zabedněnce bez originality na něco vlastního: jestli někde objevím něco odtud BEZE ZDROJE, tak si mě nepřejte, zmrdi. :3






TH IX.

22. července 2013 v 15:57 |  Three Hearts


IX. Nultý král



Jak vznikla Eve?
Když spojila se krev žebrácká s krví zvnešených.
Dvě osobnosti zbaveny života a smrti,
když zapečetěny byly do dávno mrtvé osoby.
Ta osoba byla nultý král,
jíž byl dán nesmrtelný koloběh a věčný pád.
Jméno její bylo Elt, znamená to Hrdlička
a zemřít musí brzy, chuděrka maličká.





,,Tohle je šílený." zasyčela Eve, když viděla, co se blíží přes řeku Oltravu. Postava mnohokrát vyšší, než lidská, zahalená bílou kápí, několika kroky přešla Železný most a vkročila na města. Eve naskočila husí kůže, když k jejímu nosu vítr dovál ten odporný puch. Zadržela dech a několika rychlýma skoky postavě proběhla pod nohama. Přeběhla přes most a znovu vyskočila, tentokrát na větev mohutného stromu. Přeskákala jich ještě několik. Z posledního pak doskočila rovnou na nádvoří Beckhankova paláce. S halasem rozrazila hlavní dveře. Nemusela hledat dlouho, čaroděje uviděla okamžitě.
,,Yohu, co to blázníš? Takhle chcípnou všichni!" aniž by to postřehnul, stála u něj a svírala purpurovou látku jeho pláště. Překvapený výraz se mu po chvíli změnil na veselý.
,,Sama, víc, než kdokoliv jiný víš, jaká to s Numerejským bohem bude zábava." zašklebil se. Eve zlostně zaškubalo ve tváři, pustila plášť.
,,Jak chceš zabít Jeho, když Numero povraždí krále?!" z dlaně jí náhle vystřelil neskutečný tlak energie, který ho odrazil a jeho tělem udělal hlubokou prasklinu v tlusté zdi, na které se vytvořila mozaika krve. Párkrát zakašlal, než se jeho nesmrtelné tělo dalo zase do pořádku.
,,Proč takhle vyvádíš, Eve? Jsi jen Hodnotitel, jinak se tě to netýká." zeptal se najednou. Neodpovídala. Na jeho tváři se objevil výraz poznání, který okamžitě nahradil pobavený a pro Eve neskutečně odporný úsměv.
Je to kvůli nim, záleží ti na nich." upravil si plášť a rozešel se k ní.
,,Ti dva o tom ale neví a kdoví, jestli by i tak do konce Hry přežili." pokračoval a pozvednul ruku. Eve nehybně stála a nechala si jím sáhnout a pohladit tvář.Uvnitř sebe se ale třásla odporem. Nenáviděla ho, za to co jí udělal, nejen jí.
,,Nechutnej bastarde." jeden z prstenů na její pravé ruce se rozzářil.
,,Nemůžeš mě zabít. Nikdo nemůže a ty jsi ta poslední, kdo by mohl mít šanci." zašklebil se. Zaryl jí ostré nehty do tváře a přitáhl si ji blíž.
,,Jaký je to pocit dívat se, jak umírají tvoje děti a ty se můžeš pouze dívat?" slízl si její krev z prstů.
,,Tak jaký je to pocit?" šeptal jí do ucha znovu a znovu tu otázku. Otřásla se.
,,Nemůžeš dělat vůbec nic, lásko." pohladil ji po vlasech.
,,Doufám, že tě někdo, kdokoliv, pošle co nejdřív tam, kam patříš." poodešla dál. V jeho tváři se objevil stín.
,,Neodpustím ti ten tvůj útěk. Nevěřím, že sis přitom stihla nadělat i potomky. Co od nich čekáš?" rukou si odhrnul dlouhé havraní vlasy z tváře a odhalil tak krásnou, ale děsivě Eve sledující tvář.
,,To není tvoje věc. Odvolej Numera." odsekla.
,,Proč bych to měl dělat?" pomalu ji obcházel, stále ale pozorně sledoval její reakce.
,,Protože potřebuješ krále. A mě budeš potřebovat taky, až to nastane." odvětila a též si hlídala jeho pohyby. I když on nemohl zemřít a ona do konce Hry zemřít nesměla, navzájem se pozorovali, jakoby se na sebe chtěli s každým dalším momentem vrhnout a drasticky se vzájemně pozabíjet.
,,Ale víš, že mít všechny krále není nutné." zašklebil se Yoh, poté se ale zarazil a nakonec znovu vykouzlil ten úlisný úsměv.
,,Olivier je mrtvý, Chiméra stihla utéct, úžasné, možná by tahle hloupost mohla skončit dřív, než jsme čekali, co myslíš, Eve?" rozesmál se.
,,Vím, že chceš něco ode mě, udělám to, jen ho odvolej." procedila skrz zuby. Na Yohově tváři se mihl vítězný úsměv.
,,Copak se děje Eve? To bylo snažší, než jsem čekal. Musí to být kvůli nim."
,,Tak co ode mě chceš?" zeptala se a koutkem oka úzkým oknem zpozorovala, že se obrovská postava v bílém vrací zpátky. Ať už po ní chtěl Yoh cokoliv, nemohla to odříct. Když je konečně znovu našla, byla rozhodnuta udělat cokoliv, aby se její dva synové staly krály. Vykouzlil tajemný úsměv, když ji znovu jemně přejel dlaněmi po tvářích.
,,Dej mi to, co tak úzkostlivě schováváš." pomalu zašeptal a zahleděl se jí do očí. Překvapeně s sebou trhla.
,,Dlouho jsem se myslel, že Leviathan, naše dítě, byl lidmi spálen na prach. A nedávno jsem zjistil, že Leviho mrtvolu už pár let schováváš ve staré katedrále. Řekni, kolik síly si vynaložila na uchování jeho těla? A proč si ho přede mnou ukrývala? A proč si jeho tělo musím vydobít vyhrožováním ti smrtí tvých dětí, které sis pořídila na svém útěku ode mě? Řekni, copak jsem k tobě býval někdy tak zlý, abys přede mnou ukrývala mého mrtvého vlastního syna? Nebo se za jeho původ stydíš tolik? Opovrhuješ mnou tolik?" chrlil otázku jednu za druhou a jeho hněv se stupňoval. Eve se zašklebila a z kapsy vytáhla kus látky, na kterém bylo cosi napsáno.
,,To je zaklínadlo k jeho rakvi." podala mu to a ruku rychle ztáhla k tělu, když od ní temný klíč převzal.
,,Jak je možné, že ti to nevěřím?" začal se mračit tisknouce látku v ruce.
,,Věř si čemu chceš, zranit mě teď nemůžeš." řekla Eve s hořkostí v hlase. Všiml si změny barvy hlasu. Zněla jako jelo milovaná Nethil. Než ale stihl vyslovit její jméno, Evenino tělo se vzrušeně zachvělo.
,,Musím jít, bojují." řekla zpěvavým hlasem a jednoduchým lusknutím prstů mu zmizela z očí zanechajíc ho s pochybnostmi a podivným klíčem v dlani.

Eve šla pomalu tichými ulicemi. Kolísala s každým krokem. Nakonec padla na kolena a dlaněmi si tiskla tvář.
,,Táhni Nethil! Nech mi Elliott!" rozřičela se a trhala sebou v bolestných křečích. Měla v sobě zapečetěny dva jiné životy, které nedobrovolně chránily ten její. První byla Nethil. Mladá žebračka, skoro dítě, do které se zamilovali dva krásní čarodějní bratři. Mladší a laskavější Yoh a více odměřený starší a krásnější Celeste. Oba byli učni bílé magie. Nikdo kromě nich ale už v přítomnosti neví, proč jsou jejich nynejší vztahy takové. Jen oni vědí, co rozdělilo jejich spojené osudy. Druhá byla vznešená princezna Elliott, která ale během svého života s neznámeho důvodu zešílela. Také nebyla úplně člověkem. Její matka byla splozencem podsvětí. Osoba, jenž ke svému životu a k moci ty dvě využívala bývala velice dávno čarodějka jménem Elt, která byla pro svou sílu jmenována nultým králem, aniž by o té síle kdy tušila. Když se v ní probudila a ona získala Noemovo dědictví, našel jí Yoh, který jí naučil jej používat. Když ale dovršila osmnácti, byla Yohem zrazena. Chladnokrevně ji zabil. Pak z těla jejího a i z těl Nethil a Elliott a jejich sil vytvořil mocnou zbraň, aby mohl zastavit svého staršího bratra uhranutého černou magií. Zbraň nazvanou Evegard, hrdlička Eve, jejíž jedinou úlohou bylo po určení králů zemřít a odevzdat svou jedem promíchanou krev od Elliott na zabití Celesteho. To byl jediný způsob k úplnému odstranění, který Yoh během několika staletí studií našel. Trpící osoba uslyšela kroky. Nethil se náhle utišila a Eve se mohla podívat na příchozího. Před ní stál černovlasý chlapec s očima v barvě tmavé čokolády. V jednom uchu měl náušnici z havraního pírka. Byl to Arato. Upřeně se na ní díval, přičemž si nevědomky pohrával se svým prstenem v dlani. V Celtuře už bylo možné je z prstů snať. Eve se pokusila o svůj obvyklý bláznivý výraz.
,,Tak s čím jdeš tentokrát? Co jsi objevil, hm? Spade?" ušklíbla se. Nechtěla ho poslouchat. Teď, když se Nethil opět uklidnila, chtěla jít sledovat boj. Nepokoušel se jí zastavit. Jen zdvyhl hlavu a zadíval se na temný kouřový mrak, který obklopoval Celturu.
,,Spoustu věcí. Asi se budeš divit..." sklopil hlavu a upřel pohled do šedé podlahy. "...Matko."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Hodně obrázků je víceméně z:



Či z mého externáku a tam už se po zdroji nijak nedopídím.
Myslím, že většina pirátů se shodne na tom, že je to prostě na googlu a tam jsou věci prostě veřejné...
Kdyby měl ale někdo s nějakým problém, smažu ho. :))

To samé bude platit pro videa. :)